Photoshop CS4: Nadpis z obrázku (průhledné písmo)

27. ledna 2013 v 17:32 | INDIA SUMMER |  Návody
Takže, tady je vůbec můj první návod pro práci v Photoshopu - já osobně vlastním cs4 v angličtině ^.^ V návodu ukážu jak vytvořit písmo (nadpis) které bude mít výplň z fotky.
Kdyby se náhodou rozhodl někdo tento návod použít a něčemu nerozuměl, ať zanechá komentář pod článkem.




Návod v celém článku...
 

Never let me go

26. ledna 2013 v 21:46 | INDIA SUMMER |  Moje myšlenky
Okamžiky. Celý náš život se skládá z okamžiků ať už krásných a nebo nepříjemných.

Opět se z mého světélkem naděje problikávajícího života stává temnota. Nejsem člověk v restauraci, který si objednává jednu depresi za druhou. Ale popravdě, občas si tak připadám. Ať jsem kdekoliv, ať dělám cokoliv,... všechno vede k pocitu, že mi nikdo nerozumí. A asi to je pravda. Neexistuje nikdo, kdo by mi rozuměl, jen já sama. Všichni ostatní potřebují příručku. Neslyší, nevidí a dělají, že nic nevědí. Občas, když jsem skoro uplně na temném dně mé existence, vytrhnu pár stránek z příručky a rozházím je. Někteří se chytnou, jiní předstírají nezájem a pak jsou tací, kteří si nevšimnou vůbec. Nemám jim to za zlé.


Fascinují mě lidé na fb, kteří mají přes tisíc přátel a přes sto like u každé své fotky :D Jsou to tak nádherné bytosti přece :D a psaní komentářu typu: Krásná! Nádherná! Nejkrásnější! se stávají denní rutinou komentátorů. Znám, respektivě jsem osobně znala desítky těhle lidí a popravdě, jejich extrémně vychrlé postavy pyšnící se váhou 39, nosánky směřující k samému nebi, ošklivé zlozvyky a otřesné chování vůči ostatním mě spíše pobuřovali něž přesvědčovali k tomu abych dala like. Ano někdo je opravdu krásný, ale slovo krása je v poslední době zaměňováno spíše za slovo oblíbenenost.


Potřebuju mezi lidi, nebo mi z toho hrábne. Nemám nemoci ráda. Jediné pozitivní na nich je, že nemusíte mít zapojený mozek do učení. Už třetí den doma! Před pěti měsíci bych vydržela žít bez kontaktu s ostatními lidmi. Dnes je to ale jinak.

Název článku podle názvu písničky (Florence + The Machine - Never let me go), jak se stává zvykem. ^o^

Skyfall

15. prosince 2012 v 21:59 | INDIA SUMMER |  Moje myšlenky
Celý rok, nic nekupuju (dárky), říkám si budou vánoční slevy. Vánoční slevy sice jsou ale do obchodu se není jak dostat. Všude je plno lidí, strkanice, po podlahách se válej malý děti a to nemluvím o těch frontách. Dnes se k tomu přidalo ještě náledí. Nadruhou stranu musím uznat, že po dlouhé době jsou tyhle vánoce nejlepší. Žádný stres ve škole, žádně hádky s lidma co nemají mozek, jo s tima už se radši ani nescházim a vyhýbám se jim obloukem. Celkově se cítím v klidu, mám chuť vrátit se k mé předchozí životosprávě - opět přestat pít minerálky, čaje, šťávy a vše co obsahuje cukr - pít prostě jenom vodu, přestat jíst čipsy - dřív jsem je nomohla ani, cítit chutnali mi jako písek. Další věc je, že prostě už nesnáším nákupy, jo dělá mi radost koupit si něco pěknáho na sebe nebo nějakou knížku ale ty fronty v kabinkách a u pokladen + ty ceny mě od kupování odrazujou. Asi to dělá zima se kterou úzce souvisí nákupní šílenctví - doufám! Už se blíží prázdniny a já se těším jak si přispím, ikdyž toho vždy nakonec lituju a jak nebudu muset nic dělat. Taky se těším na bramborový salát a řízek - mé oblíbené jídlo. Vánoce jsou až na náledí super. V pátek hodlám jít na Hobita spolu se spolužačkama. Škola už je lehká, celej tenhle tejden jsme koukali na Skyfall, pouštěli si zábavné a zajímavé reklamy, kreslily - prostě pohoda, tedy až na chemii z které budu před začátkem prázdnin psát. Bohužel, chemie je mé slabé místo.

 


Radioactive

17. listopadu 2012 v 22:42 | INDIA SUMMER |  Moje myšlenky
Každý z nás občas lituje. Děláme špatná rozhodnutí. Věci, které už nemůžeme vrátit.

V pátek jsem byla u kadeřnice. Byla celkem nepříjemná, možná přepracovaná, nevím. Ostřihala mě a to je tak vše. Dobarvovat se budu zítra sama. Občas lituju že jsem si začala barvit vlasy. Byla jsem hloupá, hloupá a hloupá. Občas toužim po změně, ale jsou tu dvě věci, které neudělám, nezkrátím víc jak o pět centimetrů a neodbarvím.

Přerušila jsem moje pravidelné čtení, vlastně každodenní. Nejsem ani v polovině. Nechci aby to skončilo, ale chci vědět jaký to bude mít konec, tedy než vyjde další díl.


Chtěla jsem jít tenhle týden do kina na poslední díl twilight ságy, ale bohužel, nikdo z přátel, se kterými bych chtěla jít, neměl čas. Ale nebudu jim to vyčítat, já taky neměla čas. Půjdu přístí týden a to s několika, takže huráá.

Poslední dobou jsem dost citlivá. Ve středu jsem viděla holku s rakovinou a strašně se mi chtělo brečet. Zrovna zapadalo slunce a ona seděla na vozíku a pozorovala ho.


Nevím proč, ale na některé předměty se mam potřebu učit a na některé ne. Takže mi profesorka v pátek před celou třídou řekla, že jsem v testech vysvětlila látku líp, než když ji ona vysvětluje v hodinách. Připadala jsem si.. divně - nejde to popsat.

Uplně mě dostává nová upoutávka na Hostitele od spisovatelky S. Meyerové (sága Stmívání) ve které zazní písnička Radioactive od Imagine Dragons. Knižní předlohu jsem četla a doufám že film bude stejně dobrý.

Feel So Close

12. listopadu 2012 v 18:58 | INDIA SUMMER |  Moje myšlenky

Znáte ten pocit, kdy si myslíte, že se nic nemůže nic zkazit a pak se ten úžasný pocit utne. Máte zkažený den, v mém případě následujících třicet minut. Už si věci neberu tak vážně jako dřív. Tedy snažím se. Chci se změnit...

Dnes jsme se s Modrou (slečná, která si barví část hlavy na modro a se kterou se vždy bavím - Díky za to že jsi taková jaká si) náhodou potkaly v autobuse, přišlo přátelské objetí, povídání a než jsme se nadáli byli jsme spolu v Edenu - obchodu Gate a kupovaly si stejná trička a naušnice.


Se Srdíčkem (slečna, která mě naučil že den bez úsměvu není stoprocentně prožitý a že existuje někdo jako já - se stejnými zájmy a názory, I když si moje drsnější verze. Přezdívka Srdíčko z duvodu toho, že ti skoro vždy když máme PíT kreslím srdíčko na tvář černou tuší) pracně pracujeme na napsání naší první společné knihy. Žánr samozřejmě fantasy - co by tak měly psát milovnice fantasy.

Škola, je škola. Lidi jsou fajn. Díky bohu, začínám poznávat pocit, klidu kdy přijdete do třídy a víte že ať se bude dít cokoli, ať řeknete cokoli hlavu vám za to neukousnou. Když proti vám někdo něco bude mít ostatní se vás zastanou. Když řeknete své tajemství oni se vám také svěří. Doufám že tenhle kolekektiv vydrží.

Poprvé zažívám chvíle, kdy se mi nechce ze školy a radši než doma bych byla ve škole. - nemůžu uvěřit, že jsem to napsala.

Tenhle blog jsem měla už dřív ale...

Obnovila jsem blog, proto abych sem mohla dávat věci, které mě baví, psat o zážitcích a věcí které mě trápí.

Feel so close - název písničky od Calvina Harrise, já osobně ujíždím na remixu Benny Banassi

Pokud jste našli pravopisnou chybu, je to možné momentálně je čeština můj největší problém. Blížím se k číslu čtyři a pět je hned za rohem.